Skořice a její výjimečné účinky

Skořici jako koření není nutné nijak zvlášť představovat. Jako užitečná přísada do různých jídel a nápojů se stále těší své oblibě zejména pro jedinečnou chuť a vůni. Významnou roli sehrávala již ve starověkém Egyptě jako éterická složka v procesu balzamování. Ve středověku se skořice stala symbolem statusu a byla dostupná pouze pro vyšší společenskou třídu (šlechtice) než luxusní zboží. Přestože dovoz tohoto koření do Evropy byl výsadou arabských obchodníků, ale rostoucí poptávka probudila silný zájem u tehdejších mořeplavců najít jeho původ a zdroj. Podařilo se to až kolem roku 1518 portugalským obchodníkům na ostrově Cejlon, dnešní Srí Lance. Skořice však svůj status drahé a vzácné komodity ztratila začátkem 19. století, kdy se začala pěstovat iv jiných částech světa, především však v indonéských oblastech jako Jáva, Sumatra a Borneo.¹⁾ Dnes jsou největšími producenty skořice Indonésie, Čína, Vietnam a Srí Lanka²⁾.

ROSTLINNÝ PŮVOD SKOŘICE

Skořice jak ji známe v kuchyňských podmínkách se získává ze stonků skořicovníků (Cinnamomum). Z těchto vždy zelených stromů s listy oválného tvaru a bobulovitým ovocem se odstraní stonky. Následně se vyextrahuje vnitřní kůra a odstraní dřevnaté části. Celý proces musí proběhnout téměř okamžitě po získání stonku, dokud je vnitřní kůra ještě mokrá. Vnitřní kůra v podobě pásků se nechá vyschnout, přičemž výsledkem sušení jsou stočené skořicové tyčinky, které se dodávají buď v této podobě pro dekorativní účely nebo se pomelou pro jednodušší dochucování jídel a nápojů.^{2), 3)}

NENÍ SKOŘICE JAKO SKOŘICE (CEYLON VERZUS CASSIA)

Málokdo si uvědomuje, že jsou dostupné dva hlavní druhy skořice, a to cejlonská (Cinnamomum zeylanicum) a kasie (Cinnamomum cassia). Skořice kasie je produkována v jižní Číně, a proto se nazývá také čínská skořice. V některých poddruzích je pěstována v různých dalších zemích východní a jižní Asie. Tyčinky této skořice jsou tlustší a drsnější, a vyznačují se tmavší hnědočervenou barvou.⁴⁾ Tento druh skořice je méně kvalitní, což se odráží na nižší ceně a široké dostupnosti v kterémkoli supermarketu.

Cejlonská skořice, často nazývaná také pravá skořice, je produkována na Srí Lance ze stromů skořicovníku cejlonského (Cinnamomum verum). Tyto stromy mají světle hnědou barvu a stonky s velmi měkkými vrstvami, což zaručuje finálnímu produktu vyšší kvalitu.⁴⁾ Vzhledem k menšímu výskytu těchto stromů v globálním měřítku je cejlonská skořice v porovnání s kasií dražší a méně dostupnější.