Církadiánní rytmus a sportovní výkon
Setkali jste se už někdy se slovním spojením „cirkadiánní rytmus“? Častějším synonymem pro toto označení je biologický (denní) rytmus nebo vnitřní hodiny. Tento proces reguluje cykly spánku a bdělosti, přičemž se opakuje zpravidla každých 24 hodin. Mezi lidmi jsou ale fyziologické rozdíly založené na jejich přirozených vzorcích střídání spánku a bdělosti. Tyto vzorce však mohou ovlivňovat jejich denní nastavení včetně sportovního výkonu.
CO JE CIRKADIÁNNÍ RYTMUS?
Církadiánní rytmy jsou často popisovány jako reakce na podněty z vnějšího prostředí, a to zejména na světlo a tmu. Umožňují lidem a také ostatním organismem předvídat a přizpůsobit se na střídání dne a noci. Věda, která zkoumá tuto problematiku se nazývá chronobiologie1). Pro správné pochopení těchto rytmů je však třeba porozumět rozdílu mezi tvz. vnitřní (endogenní) a vnější (exogenní) časovou periodou.
Vnější časová perioda je totožná s objektivním chápáním plynutí času a tedy představuje 24 hodin. Vnitřní časová perioda ztotožňuje vnitřní hodiny člověka a je přibližně o 12 minut delší, než vnější časová perioda2).
Člověk se nerodí s plně rozvinutým vnitřním časovým cyklem, přičemž k harmonizaci tohoto cyklu se střídáním dne a noci dochází asi kolem 16. týdne věku dítěte. Navíc se zjistilo, že vnitřní časová perioda je plně autonomní, což dokazuje i přibližná odchylka mezi ní a vnější časovou periodou3).
Církadiánní rytmy jsou přímo zodpovědné za některé fyziologické změny v lidském organismu, mezi něž patří zejména změna teploty těla, srdeční frekvence, metabolismu. Také jsou spouštěčem sekrece hormonů jako melatonin (před spánkem), růstový hormon (během spánku) a kortizol (před probuzením)4).
- Snad nejzásadnější tělesnou změnou v souvislosti s časovými periodami je tělesná teplota. V ranních hodinách je nejnižší (asi mezi 3:00 až 5:00). Následně stoupá, dokud nedosáhne svého vrcholu (asi 12 hodin od dosažení minimální teploty). Během večera stoupá a následně začne znovu klesat.5)
VLIV CIRKADIÁNNÍHO RYTMU NA SPORTOVNÍ VÝKON
Výzkumníci se dlouhodobě zabývají otázkou, zda vůbec cirkadiánní rytmus ovlivňuje sportovní výkon. Přestože jsou dostupné závěry několika výzkumů, ty se však liší. To naznačuje, že tato problematika zůstává stále otevřená pro další bádání.
Zatím je však ustálený univerzální názor, že pokud jde o atletický výkon, tak ten je nejlepší ve večerních hodinách, kdy je teplota v jádru těla na svém vrcholu. Toto tvrzení svědčí ve prospěch výše uvedné informace o změnách tělesné teploty. Za další, narušení časového rytmu (například překonáváním časových pásem) negativně ovlivňuje dosažení sportovního výkonu.6) V těchto situacích se doporučuje přijet na místo konání sportovních her nebo soutěží alespoň 3 dny před plánovaným sportovním výkonem.7)
V případě věkových rozdílů hraje čas také významnou roli. Zjistilo se, že mladší hráči podají lepší výkon během večerní hry v porovnání se staršími, kteří dosahují lepších výsledků ráno nebo dopoledne.8)
Novější výzkum9) zveřejněný v časopise Current Biology však překonává hranice dosavadních tvrzení a do této problematiky vnáší subjektivní rozměr. Podle závěrů tohoto výzkumu existuje několik cirkadiánních fenotypů podle přirozených vzorců střídání spánku a bdělosti, přičemž vnitřní biologický čas je nejspolehlivějším indikátorem času špičkového sportovního výkonu.
Výzkumu se zúčastnilo 121 sportovců (70 žen a 51 mužů při průměrném věku 22,5 let). Každému byl přiřazen cirkadiánní fenotyp v závislosti na tom, v jaké době se účastníci probouzejí. Byly vytvořeny tři skupiny fenotypů, a to časný (ECT), střední (ICT) a pozdní (LCT).
-
Včasný fenotyp (ECT)
Probouzení 6:00 - 8:00, průměrná hodnota 7:00
Zaspávání 21:30 - 0:30, průměrná hodnota 23:00
Nejlepší výkon po 12:19
Střední fenotyp (ICT)
Probouzení 6:30 - 9:00, průměrná hodnota 8:00
Zaspávání 22:00 - 1:00, průměrná hodnota 23:30
Nejlepší výkon po 15:49
Pozdní fenotyp (LCT)
Probouzení 7:30 - 11:00, průměrná hodnota 9:30
Zaspávání 22:00 - 2:00, průměrná hodnota 0:00
Nejlepší výkon po 19:40
Následně se 20 z nich podrobilo progresivním vytrvalostním (kardiovaskulárním) testům (ECT = 5 sportovců, ICT = 10 sportovců, LCT = 5 sportovců). U všech se odhalila průměrná nejnižší výkonnost v 7:00 ráno, střední hodnoty výkonnosti v 10:00, 13:00 a 22:00, a nejvyšší v 16:00 a 19:00.
Pokud jde o jednotlivé fenotypy, tak brzký fenotyp dosahoval nejvyšší výkonnost v době po 12:19 (± 1,43 hod.), střední fenotyp dosahoval nejvyšší výkonnost po 15:49 (± 0,51 hod.) a pozdní fenotyp dosahoval nejvyšší výkonnost po 19:40 (± 1,07 hod.).
Časový rozdíl od vžitého probouzení je zaznačen v níže přiloženém obrázku. Časný fenotyp tedy dosahuje nejlepšího výkonu asi 5 hodin a 36 minut od probuzení, střední fenotyp 6 hodin a 30 minut od probuzení, přičemž pozdní fenotyp 11 hodin a 11 minut od probuzení. Zvláštností je také propastný rozdíl mezi prvními dvěma fenotypy a posledním fenotypem, protože mezi prvními dvěma byl zaznamenán jen menší časový rozdíl.
Výzkum také udává, že u prvního a druhého fenotypu byly rozdíly ve výkonu od 7 % do 10 %, přičemž v případě posledního představuje rozdíl ve výkonnosti až do 26 %. Tyto rozdíly jsou přičítány spíše individuálním schopnostem jednotlivců, zejména jejich talentu a vítězným predispozicím.
Závěrem lze shrnout, že rozlišování fenotypů v kontextu cirkadiánního rytmu tedy hraje klíčovou roli při definování rozhodujících časů pro podání nejvyššího sportovního výkonu.
Úvodní obrázek: freepik.com/yanalya
Odkazy:
1) en.wikipedia.org/wiki/Circadian_rhythm
2), 3), 4), 5) ČERNÁK, P.: Neurobiologie cirkadiánních rytmů a klinické aplikace. Psychiatr. praxe; 2009; 10 (4): 160–163 (dostupné online zde).
6) www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1087079214001233
7), 8) www.sleepreviewmag.com/2015/03/helping-athletes-find-circadian-rhythm/
9) www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(14)01639-X
Související příspěvky
